Zum Inhalt springen

Dekorativní lišty nejsou jen ozdobou. Zachrání vás před panelákovou nudou

Aus ColdControlRadio
Version vom 12. August 2026, 16:45 Uhr von IRRMel0929529407 (Diskussion | Beiträge) (Die Seite wurde neu angelegt: „Když jsme se před lety nastěhovali do řadového domu v pražských Vršovicích, první týden jsem strávila v permanentním šoku z toho, jak málo místa vlastně máme. Ne, nebyl to ten typický prostorový luxus, který vidíte na instagramových feedech. Měli jsme tři patra, ale každé bylo široké jenom šest metrů. A do toho přibyla dcera, pes a hromada věcí, které si prostě žádaly své místo. Řešení townhouse interior designu…“)
(Unterschied) ← Nächstältere Version | Aktuelle Version (Unterschied) | Nächstjüngere Version → (Unterschied)

Když jsme se před lety nastěhovali do řadového domu v pražských Vršovicích, první týden jsem strávila v permanentním šoku z toho, jak málo místa vlastně máme. Ne, nebyl to ten typický prostorový luxus, který vidíte na instagramových feedech. Měli jsme tři patra, ale každé bylo široké jenom šest metrů. A do toho přibyla dcera, pes a hromada věcí, které si prostě žádaly své místo. Řešení townhouse interior designu není o tom cpát do místnosti co nejvíc nábytku, ale o promyšlené vertikální strategii. U nás to začalo u obývacího pokoje, který musel fungovat jako herna, jídelna i ložnice pro návštěvy. Žádná místnost nemůže být mrtvá. Každý centimetr musí mít svůj účel, jinak vás ten dům sem


Když už jsem řešila spaní hostů, napadlo mě, že bych mohla zabít dvě mouchy jednou ranou. V obýváku jsem potřebovala pohodlné sezení a zároveň místo, kam uložit přebytečné polštáře a deky, které dřív ležely na skříni a sbíraly prach. Pořídila jsem pull-out sofa s úložným prostorem pod sedákem. Vytáhnete madlo, sedák se vysune a pod ním je dutina na celé lůžkoviny. Mechanismus je jednoduchý, žádné páky ani složité skládání. A protože jsem chtěla, aby sofa vypadala jako kus nábytku, ne jako nouzové řešení, zvolila jsem tmavě modrou velvet upholstery. Sametový povrch je příjemný na dotek, snadno se čistí a dodá místnosti eleganci. Hosté ani nepoznají, že pod nimi spí povlečení na vým�


Druhý problém přišel v září, když se ozvala kamarádka, jestli by u mě nemohla přespat na pár dní. Moje terasa sice vypadala útulně, ale na spaní nebyla stavěná. Doma mám jen garsonku, takže každý metr čtvereční uvnitř je už zabraný knihovnou a psacím stolem. Tehdy jsem si uvědomila, že bych potřebovala něco jako sofistikovaný kus nábytku, který přes den slouží k sezení a v noci se promění v postel. Řešení přišlo v podobě kvalitního sofa bed. Nechtěla jsem žádnou lacinou skládačku, kde cítíte každou pružinu. Když jsem narazila na model s click-clack mechanismem, byla to láska na první dotek. Stačí zatáhnout za pásku pod sedákem, opěradlo se sklopí a během pěti vteřin máte rovnou lehací plochu. Důležité je, že mechanismus nevyžaduje posouvání pohovky od stěny, což při rozměrech terasy 3 x 4 metry oceníte. Teď když kamarádka přijede, stáhneme rolety na boční stěně, rozložíme pohovku, hodíme na ni pár polštářů a máme improvizovaný pokoj pod širákem. Vlastně to funguje líp než uvažovat o stavbě přístavby, která by stejně zabrala vzácné mí


Přemýšlela jsem dlouho, jestli zvolit pull-out sofa, nebo klasický rozkládací gauč. Rozdíl je v tom, že pull-out sofa vytáhnete dopředu jako šuple a matrace leží přímo na zemi. To šetří místo na výšku, ale musíte počítat s tím, že pod sedačkou vznikne mezera, kde se ztrácí ponozky. U nás nakonec vyhrála varianta s výsuvným rámem na kolečkách, která se zasouvá pod pevný sedák. Večer ji vytáhnu, hodím na ni šestnácticentimetrovou pěnu a ráno jednou rukou zasunu zpátky. Žádné páčení, žádné kle


Pravdou je, že bydlení v řadovém domě není o kompromisech, ale o chytrosti. Naučila jsem se, že townhouse interior design vyžaduje přemýšlet o každém centimetru jako o investici. Žádný kus nábytku nekupujeme jenom proto, že se líbí. Musí mít funkci. Dneska je u nás doma každý večer trochu jinak. Někdy spíme v ložnici, někdy nohama u televize na rozložené pohovce. A vůbec to není špatné. Když máte doma kvalitní slátaný rošt a pořádnou matraci, je jedno, jestli spíte v patře nebo v přízemí. Hlavně že to není na zemi v igelitovém pytli. A že se dovnitř vejde všechno, co máte r�


Zpátky k samotnému walk-in closet. Moje verze v ložnici nakonec není žádná uzavřená místnost, ale otevřený kout oddělený závěsem z přírodní lněné látky. Závěs visí na kolejničce připevněné ke stropu a když ho zatáhnete, zmizí všechno oblečení z dohledu. Uvnitř mám tyče ve dvou výškách, na spodní visí košile a sukně, na horní kabáty. Boty stojí na šikmých poličkách, které jsem koupila v hobby marketu za pár korun. Na podlaze leží kobereček, který tlumí hluk, když ráno hledám správné ponožky. Všechno je na očích, nic se neztrácí, a přitom to vypadá úhled


Ložnice v našem domě je možná nejmenší ze všech místností. Dvě stěny, okno do dvora a mezi tím postel. Žádné skříně se tam nevešly, protože by blokovaly dveře. Naštěstí jsme objevili elegantní řešení v podobě postele s úložným prostorem. Pod matrací je zvedací mechanismus, který odhalí celou vanu hlubokou čtyřicet centimetrů. Do ní jsme nacpali zimní bundy, lyžařské kalhoty a deset párů bot. Kdybychom měli klasickou postel na nožkách, všechno by leželo v kufrech pod ní a vytvářelo prachovou past. Navíc postel s úložným boxem vypadá stejně jako normální postel. Jenom ji zvednete za madlo a máte k dispozici skoro metr krychlový skladovací kapacity. Bez toho by se náš dům už dávno roztrhl ve šv